Paragliding - základní kurz PL-A v Beskydech 16.-22.5.2009

     Minulý rok mluvil bývalý kolega Radim o tom, že jeho švagr udělal kurz paraglidingu. Hm, ok - říkal jsem si. Časem se mi to však rozleželo v hlavě a skoro mě i napadlo, že bych něco takového měl taky zkusit. A zrovna do toho se znovu ozval Radim, že do toho jde a jestli chci taky.
     Řekl jsem předběžné ano a dál to neřešil. Někdy na počátku tohoto roku, jsme si dali několik dní na finální rozmyšlenou a nakonec si rezervovali třetí týden v květnu.

     Čas uběhl jako voda a najednou zvonil budík do sobotního rána a já se vydal na cestu do Beskyd. Na osmou hodinu jsme se sešli v kanceláři školy, kde na nás už čekali naši dva instruktoři Radim a Lukáš, kteří nám představili naše asistentky a že nám budou roztahovat padáky. Doplatili jsme kurzovné, vyfotili se na pilotní průkazy, dostali padáky, sedačky, helmy a vysílačky a rovnou jeli na nějakou loučku za Frýdkem.
     Prostě jsme šli rovnou na věc. Bylo nám předvedeno co je padák, co sedačka, jak se roztahují, jak se kontrolují šňůry, jak se upnout do sedačky, jak se padák balí atd. atd. Lukáš nám předvedl jak dostat kluzák nad hlavu a pak už jsme za značného běhání zkoušeli sami.
     Odpoledne jsme zajeli na oběd a pro změnu větru jeli na jinou loučku a dále zkoušeli dokud nezačalo pršet, což způsobilo že trekové boty neuschly do konce kurzu. Naštěstí jsem měl v autě druhé. uff
     Večer jsme se úzkou a stoupavou asfaltečkou vydali na Javorový vrch, kde proběhlo ubytování, vyřízení povolení ke vjezdu a první teoretická výuka.


     Další den znova zkoušení startů a pak celé odpoledne první odpoutání od země a několika vteřinové lety. Večer první výškový let na Javorovém vrchu.
     Další dva dny nepřálo počasí a tak šla teorie za teorií plus exkurze u výrobce padáků ve Frýdlantu. Stejně bylo v osnově asi 15-20hodin aerodynamiky, meteorologie, předpisů, nouzových postupů a nauce o létání a konstrukci, takže se o nic nedělání nedalo mluvit.
     Středa celodenní lítání na Javorovém vrchu, čtvrtek celodenní lítání na Straníku na Slovensku, pátek teorie, testy, balení, loučení...

     A jaké jsou dojmy? Od prvopočátku zápřah, všechny začátky jsou těžké. Běhání po loučkách, balení padáku, pěší výšlapy na mezičkách. Vše se však vrátilo na výškových letech, kde už stačí jen pár kroků a letím.
     Ubytování v super polorozpadlé horské lyžařšké chatě s výhledem do okolí přímo z pokoje. Skvělá sauna pár kilometrů autem, po večerech grilovačky, ohně a pařby.
     Lidé v kurzu v pohodě, asistenti ochotní, instruktoři absolutně skvělí což je nejpsíše základ pro jednoznačné nadšení z celého kurzu.
     A lítání? Nepopsatelné, geniální. Mimo zmíněných začátků běhání po loukách a dalšímu stupni - výškových letů, tu byl pak ještě nácvik figur. Těch chtěných které přispívají k lepší stabilitě kluzáku nebo rychlosti a zatáčení s menším opadáním až po nechtěné, které vznikají špatnou pilotáží či povětrnostními vlivy.


     První odpoutání od země byl brutus. Na zemi se nám zdá že ve vzduchu se nic nedějě. Ale kdepak. Vítr fučí, stoupá nebo klesá a tím vším člověk letí. Takže při prvním nalétnutí do stoupáku, který vás vystřelí nahoru a pak do klesáku, kdy se zhoupnete dolů, jsem se málem připo. Ale pak přišla eufórie a bylo to geniální.
     Z figur které jsme zkoušeli byl největší brutus zaklopení náběžné hrany vrchlíku. Letíte si letíte, sedíte v sedačce a cítíte sílu kluzáku nad vámi, zatáhnete za šňůry, kluzák přestane klouzat a v mžiku padáte dolů...

     Hlavně nelétat nízko a pomalu a nemít myšlenky "teď ještě odstartovat a pak už se jen bát" :-). Létání je geniální a nejde k ničemu přirovnat. Na kole i pěšky chodíme po zemi a koukáme na nebe. Za letu jsme v nebi a koukáme na zem.
     Cena kurzu 7.500Kč, dále cesta tam a zpátky, ubytování a strava, pilotní průkaz (1.800Kč na deset let). Do budoucna nutné pojištění (něco jako povinné ručení u auta), plus cena výbavy 60-80.000Kč. No všeho bylo a bude nějak moc, ale v porovnání z cenou letadla to je za hubičku.
     Na kurz jsem jel s vědomím, že už třeba nikdy nepoletím a ty peníze mi stojí za těch sedm dní v Beskydech a několik dní létání. Nyní už se mi ale v hlavě skládají plány jakou výbavu pořídit (samozřejmě tuzemskou která patří k absolutní světové špičce)... Doufám že nadšení nevyprchá a přes to, že tu do podzimu pravděpodobně nebudu, se k létání vrátím...